Připravte svůj byznys na dopady klimatické změny
Zjistěte, jak identifikovat a minimalizovat možná rizika pro vaše podnikání i životní prostředí. Připravili jsme pro vás online kurz a průvodce pro firmy.
Připravte své podnikání na dopady klimatické změny s naším online kurzem
Získejte potřebné znalosti a příklady z praxe pro efektivní adaptaci firmy na klimatické výzvy
Jak rozpoznat a analyzovat rizika spojená s klimatickou změnou
Jak vyhodnotit dopady vaší firmy a dodavatelského řetězce na krajinu
Jak vaši firmu prakticky připravit na změny klimatu
Obsah kurzu
Kurz Klimaready vás v patnácti kapitolách provede dopady klimatické změny a ukáže praktické přístupy k adaptaci v různých rovinách byznysu.
Jak očekávané klimatické změny dopadnou na Česko a na naši ekonomiku? Kurz otevřeme pohledem do klimatických trendů a změn, které ještě očekáváme. Diskutuje, jak častější a horší sucha nebo extrémní výkyvy počasí ovlivní zemědělství, pěstování dřeva, hospodaření s vodou a stabilitu krajiny. Klimatické změny přímo zasáhnou i firmy a jejich provoz v nečekaných místech.
Proč a jak konkrétně klimatické změny ovlivní české firmy? Podíváme se na největší hrozby: sucho, extrémní srážky a vysoké teploty, které narušují infrastrukturu i dodavatelské řetězce. Firmy se potřebují zaměřit na konkrétní dopady, nové tržní příležitosti. Důležité je připravit se na kaskádové ekonomické dopady klimatických změn. Klíčem je posílení odolnosti firem.
Jak řídit rizika spojená s klimatickými změnami, která ohrožují firmy na mikroekonomické úrovni. Firmy potřebují fyzická, tranziční, regulatorní, technologická, tržní a reputační rizika identifikovat, klasifikovat a posoudit míru dopadu. Při hodnocení rizik budou zohledňovat tři parametry: nebezpečí, expozici a zranitelnost. Příprava na změny vyžaduje plánování, včetně sledování klimatických trendů a prověřování preventivních a zmírňujících opatření.
Kromě fyzických dopadů a tržních rizik se firmy musí také vypořádat s politikami a regulacemi, které budou přípravu na změny klimatu směrovat. Národní i unijní politiky poskytují rámec a směr, kterým by se státy a firmy měly ubírat. Regulace jako evropské nařízení o obnově přírody nastavují závazná pravidla. Zároveň jsou pro firmy důležité i průřezové regulace jako CSRD, CSDDD a taxonomie, které je vedou k posilování odolnosti vůči měnícímu se klimatu v provozu i podél dodavatelských řetězců.
Klimatické změny budou mít vliv především na dodavatelské řetězce, které mohou být více ohroženy než přímý provoz. Častější povodně, sucho či eroze půdy mají vážné dopady na primární sektory, jako je zemědělství a lesnictví, což následně ovlivňuje stabilitu dodávek. Firmy, které se snaží zůstat odolné, musí analyzovat své dodavatele a jejich zranitelnost vůči těmto rizikům. Představíme si konkrétní nástroje, které mohou pomoci zmírnit dopady. Cílem je posílit stabilitu a snižovat rizika v celém dodavatelském řetězci.
Dopady klimatických změn na dodávky zemědělských komodit zahrnují častější a silnější sucha, teplotní extrémy a přívalové srážky. Ovlivňují samotnou úrodu, ale také produktivitu zemědělské krajiny. Pro zajištění udržitelné produkce je nezbytné zlepšit hospodaření s půdou a vodou a zvyšovat odolnost zemědělské krajiny. Firmy mohou hrát klíčovou roli v podpoře svých dodavatelů v zavádění dobrých opatření pro přípravu zemědělské produkce i krajiny na změny klimatu.
Dřevo a papír používají ve velkém i firmy, které mají na první pohled k lesům daleko: nakladatelství, výrobci nábytku, developeři nebo výrobci a prodejci potravin S rostoucími klimatickými změnami bude docházet k výkyvům v dodávkách dřeva, což ovlivní celý dodavatelský řetězec. Ke kontrole nad udržitelností svých surovin firmy nejčastěji používají certifikaci FSC, které zaručují odpovědné pěstování odolnějších lesů.
Klimatické změny významně mění vodní režim a potažmo také vodní hospodářství Evropy s možnými důsledky pro řadu odvětví. Rozkolísanost srážek a vysoké teploty mají vliv na kvantitu i kvalitu vody. Nová rizika vyvolají významný růst finančních nákladů, které dopadnou i na soukromý sektor. Půjde nejen o přímé výdaje na nové technologie a přístupy, ale také o růst pojistného a nápravy škod. Dostupnost i kvalita vody, stejně jako schopnost vyrovnat se s přívalovými srážkami velmi závisí na stavu krajiny a její schopnosti zadržet vodu. Soukromý sektor proto potřebuje své zdroje připravit na měnící se klima.
Rostoucí teplota vede k častějším a silnějším vlnám veder. Zástavba bude také čelit horším přívalovým dešťům. Stavební design se musí těmto změnám přizpůsobit, aby zajistil kvalitu života a udržitelnost nové výstavby.
Finanční sektor čelí novým a systémovým rizikům. Kromě běžných provozních výzev – vyšší provozní náklady na provoz nebo přizpůsobení budov novým klimatickým podmínkám – čelí také větším úvěrovým a investičním rizikům nebo nejistotám na pojišťovacím trhu. To vše ovlivňuje stabilitu finančních institucí i celou ekonomiku. V některých sektorech, jako je zemědělství nebo obchod s komoditami, bude riziko vyšší, což může vést k výrazným ztrátám.
Účinné využívání metrik pro adaptaci na změny klimatu je zásadní pro predikci rizik a dlouhodobé plánování. Metriky jsou klíčové pro měření úspěšnosti firemních strategií, včetně adaptace na změny klimatu, protože přetvářejí abstraktní cíle na konkrétní ukazatele. Musí však být propojeny se strategií, jinak mohou vést k iluzornímu pokroku, například pokud firmy nevyhodnocují, zda opatření skutečně přináší konkrétní přínosy. Metriky slouží také plnění legislativních požadavků, jako jsou směrnice CSRD a taxonomie EU.
Klimatická opatření ve firmách jsou účinnější, pokud podniky spolupracují se svými dodavateli, samosprávami, ale také s komunitami, samosprávami a dalšími organizacemi, čímž vznikne synergie pro řešení složitých problémů, jako je například dostupnost surovin. Partnerství mohou nabídnout potřebné odborné znalosti, přístup k novým zdrojům a podpořit efektivní adaptaci na klimatické změny na různých úrovních – od místní až po mezinárodní. Spolupráce napříč sektory a s relevantními partnery, jako jsou nevládní organizace nebo vědecké instituce, se ukazuje jako klíčová pro dosažení udržitelných řešení a pozitivních změn ve společnosti.
Změny klimatu mají plošný dopad. Proto je pro přípravu firem klíčová práce se zainteresovanými stranami. Firmy si stále více uvědomují, že pro zajištění odolnosti vůči klimatickým změnám musí udržovat aktivní vztahy se zaměstnanci, zákazníky, samosprávami, komunitami, bankami, investory, úřady nebo nevládními organizacemi. Vtažení stakeholderů do rozhodovacích procesů pomáhá předcházet konfliktům, nalézat efektivní řešení a zajistit, že firmám nebude hrozit poškození reputace nebo právní problémy.
Klimatická opatření ve firmách mohou být účinnější, pokud firmy spolupracují se svými dodavateli, komunitami, samosprávami a dalšími organizacemi včetně státních. Partnerství umožňují sdílení expertízy a zdrojů, což je klíčové pro řešení složitých environmentálních problémů. Spolupráce napříč sektory a úrovněmi správy, včetně nevládních organizací a vědeckých institucí, může přinést inovativní řešení a efektivní přístup k odolnosti vůči klimatické změně.
Odolnost firem vůči klimatickým změnám je úzce propojena s odolností krajiny. Řešením jsou často přírodě blízká opatření . Zvyšování odolnosti byznysu i krajiny nejlépe vzniká ve spolupráci různých stakeholderů, partnerství, případně správcovství. Sdílení úspěšné praxe může být inspirací pro další projekty. Odvaha hledat nová řešení, zdroje inspirace a možnosti spolupráce jsou podmínkou odolného Česka a konkurenceschopného domácího byznysu.
Řečníci a řečnice
Kurz pro vás připravili přední experti a expertky v oblasti dopadů klimatické změny a zástupci z firem. Každý z nich vám nabídne unikátní pohled na to, jak se připravit na budoucí výzvy.
Alžběta Procházková se ve WWF Česko zabývá ochranou zemědělské krajiny a dalšími tématy, které s ní souvisejí jako je adaptace, agrivoltaika, obnova přírody aj. Věnuje se také advokační činnosti. Vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a získala doktorát na Jihočeské Univerzitě.
Dániel Cséfalvay vede tým interních a externích analytiků a analytiček PRINCEPS Advisory v celém regionu střední a východní Evropy. Před nástupem do PRINCEPSu Dániel absolvoval stáž v Oxford Analytica v New Yorku, Horizon Intelligence a London Politica, kde se podílel zejména na přípravě zpráv o politických rizicích, bezpečnostních prognózách, hlubších zpravodajských analýzách.
David Janků se v letech 2019-2020 podílel na mezinárodním výzkumném projektu Alliance for Corporate Transparency, v rámci něhož bylo analyzováno přes 1000 nefinančních reportů největších evropských společností. Dříve pracoval jako právník v Kanceláři veřejného ochránce práv a působil také na Stálé misi ČR při OSN v New Yorku, kde se zabýval udržitelným rozvojem a jeho financováním. V rámci poradenské praxe ve Frank Bold Advisory se podílí na celé škále služeb od nastavování řízení reportingu udržitelnosti, přes analýzu dvojí významnosti až po výpočet uhlíkové stopy a reporting podle EU Taxonomie.
David Sommer pracuje jako sustainability manager v Kofole, kde se zaměřuje na nastavování strategií a integraci principů udržitelnosti do všech oblastí firmy. Společně se svým týmem klade důraz na minimalizaci environmentálních dopadů a řešení souvisejících rizik. Zároveň hledají nové cesty a příležitosti, jak udržitelnost dále rozvíjet.
Gabriela Měsícová je Public Affairs manažerka ve Změně k lepšímu, kde se zaměřuje na priotní témata jako je dekarbonizace, podpora cirkulární ekonomiky, biodiverzita nebo energetika. Akademickou i profesní dráhu zaměřila na oblast práva životního prostředí a energetiky. Vedle Změny k lepšímu působí jako Public Affairs konzulantka v agentuře PA Matters.
Michal Šperlink vystudoval ČVUT Fakultu stavební v oboru vodní stavby. Je zakladatelem sdružení Kořenovky.cz, které se již více než 15 let specializuje na projekty a realizace přírodních koupacích jezírek, koupališť i tůní, ale také na výstavbu kořenových čistíren, mokřadních střech, fasád, záhonů a návrhy celkového hospodaření s vodou v domě.
Spolupracuje na výzkumných projektech a pracuje na šíření osvěty o kořenových čistírnách a přírodních koupacích jezírkách s přírodním čištěním.
Ivan Tučník zastřešuje agendu udržitelnosti v Plzeňském Prazdroji a koordinuje jednotlivé iniciativy pivovarů v České republice a na Slovensku. Zaměřuje se zejména na cirkularitu obalů a spolupráci se zemědělci v dodavatelském řetězci. Stojí za projektem PRO CHMEL, který pomáhá zavést moderní technologie a techniky precizního zemědělství v tradičním odvětví pěstování chmele, nebo projekty Kytky pro chmel a Pro ječmen, jež se zabývají regenerativními způsoby pěstování těchto dvou klíčových pivovarských surovin s cílem zvýšit jejich odolnost vůči dopadům klimatické změny.
Jan Dusík působí od září 2024 jako zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi. Celý profesní život se věnuje evropské a globální politice a legislative ochrany životního prostředí a klimatu. Dříve působil na českém ministerstvu životního prostředí (včetně pozice náměstka ministra a v úřednické vládě Jana Fischera též jako ministr životního prostředí) a dále v Programu OSN pro životní prostředí jako ředitel jeho kanceláře pro Evropu, naposledy pak v Globálním Arktickém programu WWF.
Klára Hálová pracuje jako manažerka kategorie vody a vzdělávacích programů ve společnosti Mattoni 1873. Je zodpovědná za vytváření a implementaci dlouhodobé strategie udržitelnosti v rámci společnosti s jasným zaměřením na její environmentální část. To zahrnuje zejména adaptaci na klimatickou změnu, obnovu a ochranu biologické rozmanitosti, což je úzce propojeno s tématem vody, uvnitř i vně společnosti. Klára je také předsedkyní Výboru pro životní prostředí a udržitelnost v evropské asociaci výrobců minerálních vod – Natural Mineral Waters Europe (NMWE).
Libor Musil je zakladatel české rodinné firmy LIKO-S, která byla v posledních čtyřech letech oceněna společností Deloitte jako nejlépe řízená firma v Česku. Libor Musil (mimo jiné držitel ceny Josefa Vavruška za ekologický přínos) patří ke generaci, která začala podnikat bezprostředně po pádu komunistického režimu. Za třicet let vybudoval z nuly jednoho z největších výrobců interiérových systémů v Evropě s obratem blížícím se jedné miliardě korun. Kromě úspěšné strojírenské divize společnost odstartovala také projekt Živé Stavby, jehož cílem je změnit tvář a principy stavebnictví pomocí zelených fasád, střech a kořenových čistíren. Budovy, které jsou poprvé v historii přínosem pro přírodu i své obyvatele.
Lukáš Jiříček je expertem na financování projektů spojených s udržitelností. V České spořitelně má na starost poradenství klientům a klientkám banky v oblastech udržitelnosti a nefinančního reportingu. Ve svojí roli zužitkovává zkušenosti ze soukromého i veřejného sektoru, kde se vedle poradenství a strategického consultingu pro firemní klienty věnoval také projektovému řízení, obchodu a vedení lidí. Ve vztahu k udržitelnosti zastává racionální postoj.
Erich Vodňanský je zemědělský hospodář, který vystudoval práva a ekonomii ve Vídni, a který před několika lety převzal rodinný Statek Vodňanský v obci Blíževedly na Českolipsku. Rodina Vodňanských hospodaří v krajině dlouhodobě vyváženým způsobem, a to jak z pohledu zemědělského ve smyslu propojení rostlinné a živočišné výroby, tak hlavně z pohledu péče o krajinu. V roce 2018 získal Statek Vodňanský zlatou medaili v programu Pestrá krajina Asociace soukromého zemědělství ČR. Erich Vodňaský byl v roce 2020 nominován na cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos. A ve stejném roce byl Statek Vodňanský finalistou soutěže Adapterra Awards v kategorii Volná krajina.
Marek Mencl je podnikatel, designér služeb a facilitátor, který založil designérské a inovační studio Pábení. Dlouhodobě se zajímá o sociální a environmentální dopady změny klimatu na Česko. Jeho ambicí je pomáhat na svět smysluplným inovacím, díky kterým české firmy a organizace plní své finanční cíle, a přitom vytváří bezpečné a spravedlivé podmínky pro život.
Martin Ander je původní profesí matematik a fyzik, je absolventem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Dvanáct let působil jako zastupitel města Brna, z toho 8 let v pozici náměstka primátora pro rozvoj města a životní prostředí. Od roku 2018 vede odborný tým v Nadaci Partnerství, kteří poskytují poradenství městům a obcím v otázkách adaptace na dopady změny klimatu.
Martin Špolc je vedoucím oddělení připravenosti, odolnosti a adaptace na klimatickou změnu v generálním ředitelství pro oblast klimatu v Evropské komisi. V minulosti zastával manažerské pozice v generálním ředitelství pro finanční služby Evropské komise v odděleních udržitelného financování, finančních technologií, Unie kapitálových trhů, ekonomických analýz a bankovnictví. Byl poradcem generálního ředitele pro finanční služby, kde se podílel na vzniku Bankovní unie a vedl přípravu legislativních návrhů obnovujících stabilitu bankovního sektoru po finanční krizi.
Martina Remtová má na starosti řízení kvality projektů a spokojenost klientů, kterým pomáhá nastavit cestu k udržitelnosti. Je také první B Leader v České republice. V této roli rozšiřuje povědomí o hnutí B Corporation v našem regionu a provází firmy certifikačním procesem. Vystudovala University of Aberdeen a University of Glasgow ve Skotsku, ráda cestuje a tráví čas v přírodě.
Martina Šilhánová má v Nestlé na starost udržitelnost napříč celou firmou od změny firemní kultury až po spolupráci a implementaci řešení a opatření v jednotlivých divizích, je také zodpovědná za spolupráci se stakeholdery s cílem zajistit cirkularitu, snižování CO2e emisí a naplnění dalších závazků vyplývajících z Nestlé NetZero Roadmap.
Michal Nekvasil se podílí na tvorbě politiky adaptace na změnu klimatu na Generálním ředitelství pro klima Evropské komise. Během českého předsednictví EU v roce 2022 vypracoval návrh Společného postoje EU pro COP27 a zorganizoval v Praze významnou konferenci o Krajině odolné vůči změně klimatu. Předtím navrhoval a realizoval projekty adaptace na klimatickou změnu v řadě zemí pro mnoho organizací: Člověk v tísni, UNDP, Světová banka, Česká rozvojová agentura a další.
Ondřej Přibyla založil a vede Fakta o klimatu – experní tým, který si klade za cíl kultivovat diskuzi o klimatické změně v českém prostředí. a Fascinují ho komplexní systémy, ať už jde o planetární klima, konfliktní situace v organizacích nebo entanglované kvantové částice. Vede analytický tým Fakta o klimatu. Facilituje strategická scénářové plánování ve firmách a institucích.
Vojtěch Čemus pracuje v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a věnuje se vytváření a zavádění environmentálních inovací a výzkumem problematiky uhlíkové stopy a udržitelnosti potravinového sektoru. Krom toho pracuje jako konzultant v oblasti environmentální strategie firem. Vystudoval obchod na Lancaster University a Hong Kong University of Science and Technology, a rozvojová studia se zaměřením na životní prostředí na University of Edinburgh.
Vojtěch Kotecký má v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy na starosti spolupráci s firmami a veřejnou správou při vytváření a zavádění ambiciózních environmentálních inovací. Deset let sloužil jako člen Rady vlády pro udržitelný rozvoj a pracoval jako programový ředitel české ekologické organizace Hnutí DUHA, je členem Vědecké rady Ministerstva životního prostředí a Rady Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Řečníci a řečnice
Kurz pro vás připravili přední experti v oblasti dopadů klimatické změny a zástupci z firem. Každý z nich vám nabídne unikátní pohled na to, jak se připravit na budoucí výzvy.
Alžběta Procházková se ve WWF Česko zabývá ochranou zemědělské krajiny a dalšími tématy, které s ní souvisejí jako je adaptace, agrivoltaika, obnova přírody aj. Věnuje se také advokační činnosti. Vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a získala doktorát na Jihočeské Univerzitě.
Dániel Cséfalvay vede tým interních a externích analytiků a analytiček PRINCEPS Advisory v celém regionu střední a východní Evropy. Před nástupem do PRINCEPSu Dániel absolvoval stáž v Oxford Analytica v New Yorku, Horizon Intelligence a London Politica, kde se podílel zejména na přípravě zpráv o politických rizicích, bezpečnostních prognózách, hlubších zpravodajských analýzách.
David Janků se v letech 2019-2020 podílel na mezinárodním výzkumném projektu Alliance for Corporate Transparency, v rámci něhož bylo analyzováno přes 1000 nefinančních reportů největších evropských společností. Dříve pracoval jako právník v Kanceláři veřejného ochránce práv a působil také na Stálé misi ČR při OSN v New Yorku, kde se zabýval udržitelným rozvojem a jeho financováním. V rámci poradenské praxe ve Frank Bold Advisory se podílí na celé škále služeb od nastavování řízení reportingu udržitelnosti, přes analýzu dvojí významnosti až po výpočet uhlíkové stopy a reporting podle EU Taxonomie.
David Sommer pracuje jako sustainability manager v Kofole, kde se zaměřuje na nastavování strategií a integraci principů udržitelnosti do všech oblastí firmy. Společně se svým týmem klade důraz na minimalizaci environmentálních dopadů a řešení souvisejících rizik. Zároveň hledají nové cesty a příležitosti, jak udržitelnost dále rozvíjet.
Gabriela Měsícová je Public Affairs manažerka ve Změně k lepšímu, kde se zaměřuje na priotní témata jako je dekarbonizace, podpora cirkulární ekonomiky, biodiverzita nebo energetika. Akademickou i profesní dráhu zaměřila na oblast práva životního prostředí a energetiky. Vedle Změny k lepšímu působí jako Public Affairs konzulantka v agentuře PA Matters.
Michal Šperlink vystudoval ČVUT Fakultu stavební v oboru vodní stavby. Je zakladatelem sdružení Kořenovky.cz, které se již více než 15 let specializuje na projekty a realizace přírodních koupacích jezírek, koupališť i tůní, ale také na výstavbu kořenových čistíren, mokřadních střech, fasád, záhonů a návrhy celkového hospodaření s vodou v domě.
Spolupracuje na výzkumných projektech a pracuje na šíření osvěty o kořenových čistírnách a přírodních koupacích jezírkách s přírodním čištěním.
Ivan Tučník zastřešuje agendu udržitelnosti v Plzeňském Prazdroji a koordinuje jednotlivé iniciativy pivovarů v České republice a na Slovensku. Zaměřuje se zejména na cirkularitu obalů a spolupráci se zemědělci v dodavatelském řetězci. Stojí za projektem PRO CHMEL, který pomáhá zavést moderní technologie a techniky precizního zemědělství v tradičním odvětví pěstování chmele, nebo projekty Kytky pro chmel a Pro ječmen, jež se zabývají regenerativními způsoby pěstování těchto dvou klíčových pivovarských surovin s cílem zvýšit jejich odolnost vůči dopadům klimatické změny.
Klára Hálová pracuje jako manažerka kategorie vody a vzdělávacích programů ve společnosti Mattoni 1873. Je zodpovědná za vytváření a implementaci dlouhodobé strategie udržitelnosti v rámci společnosti s jasným zaměřením na její environmentální část. To zahrnuje zejména adaptaci na klimatickou změnu, obnovu a ochranu biologické rozmanitosti, což je úzce propojeno s tématem vody, uvnitř i vně společnosti. Klára je také předsedkyní Výboru pro životní prostředí a udržitelnost v evropské asociaci výrobců minerálních vod – Natural Mineral Waters Europe (NMWE).
Jan Dusík působí od září 2024 jako zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi. Celý profesní život se věnuje evropské a globální politice a legislative ochrany životního prostředí a klimatu. Dříve působil na českém ministerstvu životního prostředí (včetně pozice náměstka ministra a v úřednické vládě Jana Fischera též jako ministr životního prostředí) a dále v Programu OSN pro životní prostředí jako ředitel jeho kanceláře pro Evropu, naposledy pak v Globálním Arktickém programu WWF.
Libor Musil je zakladatel české rodinné firmy LIKO-S, která byla v posledních čtyřech letech oceněna společností Deloitte jako nejlépe řízená firma v Česku. Libor Musil (mimo jiné držitel ceny Josefa Vavruška za ekologický přínos) patří ke generaci, která začala podnikat bezprostředně po pádu komunistického režimu. Za třicet let vybudoval z nuly jednoho z největších výrobců interiérových systémů v Evropě s obratem blížícím se jedné miliardě korun. Kromě úspěšné strojírenské divize společnost odstartovala také projekt Živé Stavby, jehož cílem je změnit tvář a principy stavebnictví pomocí zelených fasád, střech a kořenových čistíren. Budovy, které jsou poprvé v historii přínosem pro přírodu i své obyvatele.
Lukáš Jiříček je expertem na financování projektů spojených s udržitelností. V České spořitelně má na starost poradenství klientům a klientkám banky v oblastech udržitelnosti a nefinančního reportingu. Ve svojí roli zužitkovává zkušenosti ze soukromého i veřejného sektoru, kde se vedle poradenství a strategického consultingu pro firemní klienty věnoval také projektovému řízení, obchodu a vedení lidí. Ve vztahu k udržitelnosti zastává racionální postoj.
Erich Vodňanský je zemědělský hospodář, který vystudoval práva a ekonomii ve Vídni, a který před několika lety převzal rodinný Statek Vodňanský v obci Blíževedly na Českolipsku. Rodina Vodňanských hospodaří v krajině dlouhodobě vyváženým způsobem, a to jak z pohledu zemědělského ve smyslu propojení rostlinné a živočišné výroby, tak hlavně z pohledu péče o krajinu. V roce 2018 získal Statek Vodňanský zlatou medaili v programu Pestrá krajina Asociace soukromého zemědělství ČR. Erich Vodňaský byl v roce 2020 nominován na cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos. A ve stejném roce byl Statek Vodňanský finalistou soutěže Adapterra Awards v kategorii Volná krajina.
Marek Mencl je podnikatel, designér služeb a facilitátor, který založil designérské a inovační studio Pábení. Dlouhodobě se zajímá o sociální a environmentální dopady změny klimatu na Česko. Jeho ambicí je pomáhat na svět smysluplným inovacím, díky kterým české firmy a organizace plní své finanční cíle, a přitom vytváří bezpečné a spravedlivé podmínky pro život.
Martin Ander je původní profesí matematik a fyzik, je absolventem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Dvanáct let působil jako zastupitel města Brna, z toho 8 let v pozici náměstka primátora pro rozvoj města a životní prostředí. Od roku 2018 vede odborný tým v Nadaci Partnerství, kteří poskytují poradenství městům a obcím v otázkách adaptace na dopady změny klimatu.
Martin Špolc je vedoucím oddělení připravenosti, odolnosti a adaptace na klimatickou změnu v generálním ředitelství pro oblast klimatu v Evropské komisi. V minulosti zastával manažerské pozice v generálním ředitelství pro finanční služby Evropské komise v odděleních udržitelného financování, finančních technologií, Unie kapitálových trhů, ekonomických analýz a bankovnictví. Byl poradcem generálního ředitele pro finanční služby, kde se podílel na vzniku Bankovní unie a vedl přípravu legislativních návrhů obnovujících stabilitu bankovního sektoru po finanční krizi.
Martina Remtová má na starosti řízení kvality projektů a spokojenost klientů, kterým pomáhá nastavit cestu k udržitelnosti. Je také první B Leader v České republice. V této roli rozšiřuje povědomí o hnutí B Corporation v našem regionu a provází firmy certifikačním procesem. Vystudovala University of Aberdeen a University of Glasgow ve Skotsku, ráda cestuje a tráví čas v přírodě.
Martina Šilhánová má v Nestlé na starost udržitelnost napříč celou firmou od změny firemní kultury až po spolupráci a implementaci řešení a opatření v jednotlivých divizích, je také zodpovědná za spolupráci se stakeholdery s cílem zajistit cirkularitu, snižování CO2e emisí a naplnění dalších závazků vyplývajících z Nestlé NetZero Roadmap.
Ondřej Přibyla založil a vede Fakta o klimatu – experní tým, který si klade za cíl kultivovat diskuzi o klimatické změně v českém prostředí. a Fascinují ho komplexní systémy, ať už jde o planetární klima, konfliktní situace v organizacích nebo entanglované kvantové částice. Vede analytický tým Fakta o klimatu. Facilituje strategická scénářové plánování ve firmách a institucích.
Michal Nekvasil se podílí na tvorbě politiky adaptace na změnu klimatu na Generálním ředitelství pro klima Evropské komise. Během českého předsednictví EU v roce 2022 vypracoval návrh Společného postoje EU pro COP27 a zorganizoval v Praze významnou konferenci o Krajině odolné vůči změně klimatu. Předtím navrhoval a realizoval projekty adaptace na klimatickou změnu v řadě zemí pro mnoho organizací: Člověk v tísni, UNDP, Světová banka, Česká rozvojová agentura a další.
Vojtěch Kotecký má v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy na starosti spolupráci s firmami a veřejnou správou při vytváření a zavádění ambiciózních environmentálních inovací. Deset let sloužil jako člen Rady vlády pro udržitelný rozvoj a pracoval jako programový ředitel české ekologické organizace Hnutí DUHA, je členem Vědecké rady Ministerstva životního prostředí a Rady Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vojtěch Čemus pracuje v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a věnuje se vytváření a zavádění environmentálních inovací a výzkumem problematiky uhlíkové stopy a udržitelnosti potravinového sektoru. Krom toho pracuje jako konzultant v oblasti environmentální strategie firem. Vystudoval obchod na Lancaster University a Hong Kong University of Science and Technology, a rozvojová studia se zaměřením na životní prostředí na University of Edinburgh.
Průvodce pro firmy
Praktická příručka k adaptaci na klimatickou změnu
Kromě samotného video kurzu jsme připravili i průvodce KlimaReady, který firmám pomůže se na přípravu na změnu klimatu podívat podrobněji. Obsahuje konkrétní tipy a osvědčené postupy, jak zajistit dlouhodobou udržitelnost vašeho byznysu.
Co v průvodci najdete:
Identifikace, prioritizace, plánování a implementace udržitelných opatření
Rizika a příležitosti klimatické změny
Příklady dobré praxe
Nástroje pro měření a hodnocení dopadů
Narazili jste při uvádění opatření do praxe na překážky?
Každá firma je jedinečná a potřebuje specifický přístup k adaptaci na klimatickou změnu. Ať už se jedná o podporu při konkrétním projektu nebo při tvorbě celkové strategie, rádi vás propojíme na expertní členy Změny k lepšímu. Ti vám poskytnou odbornou podporu a poradenství, které vám pomůže efektivně řídit rizika a příležitosti spojené s klimatickou změnou.
S čím vám mohou experti pomoci?
Identifikace nejvhodnější strategie
Podpora při implementaci opatření
Měření a hodnocení efektivity
Partneři
Tento projekt je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
